Proč (ne)psát pod pseudonymem: 5 důvodů, proč tvořit s jiným jménem

Vymyslet si vlastní jméno může působit jako hra na schovávanou. A v jistém smyslu to přesně tak je. Spisovatelé, blogeři, hudebníci nebo youtubeři si často vybírají pseudonymy – někdy kvůli tajemství, jindy kvůli praktičnosti. I já jsem posledních několik měsíců přemýšlel, že budu ve psaní dále pokračovat pod pseudonymem.

Pojďme se podívat na pět důvodů, které mě napadly na téma "Proč psaní (nebo tvorba) pod vymyšleným jménem může mít spoustu benefitů": 

1. Ochrana soukromí

Ne každý touží po tom, aby si kolegové z práce nebo ze školy přečetli jeho přehnaně bláznivý či kontroverzní příběh. Nebo aby si rodina vygooglila blog, kde se autor ostře opírá do společnosti nebo politiky. Pseudonym umožňuje udržet si osobní život oddělený od veřejného vystupování. Což je v dnešní době, kdy máme všechny informace na dosah ruky, k nezaplacení.

2. Tvůrčí svoboda

Mě se to sice netýká, ale někdy je potřeba "vystoupit ze sebe", aby mohl člověk psát volněji. Pseudonym je pak takovou bránou do jiné identity – s ní přichází i jiný hlas, jiný pohled, jiný styl. Autorům dovoluje být odvážnější, experimentálnější, drzí nebo naopak poeticky jemní. Nemusí se bát, že by je za jejich myšlenky a názory někdo odsoudil. Nedej bože chtěl jim uškodit za jejich tvorbu. Pseudonym je tak, jako by si nasadili masku, která paradoxně přiblíží autora i čtenáře pravdě.

3. Lepší jméno pro publikum

Upřímně – některá jména prostě nefungují. Moje rodné příjmení už mi třeba zkomolil nespočet lidí, zvláště cizinců z Anglie, Ameriky nebo Oceánie. Výrazná část českých jmen je těžká na výslovnost a často i příliš dlouhá. A jak jsem již zmínil – snadno se pletou. Při vyslovování nahlas se následky drmolení dokonce snadno zamotají. Když si autor vymýšlí pseudonym, má šanci zvolit si něco zapamatovatelného. Něco silného, dostupného a hlavně dobře znějícího. Čímž se vytvoří vlastní brand. A branding není sprosté slovo – i umělec je v dnešní době značka, jejíž jméno musí lahodit uchu zákazníka.

4. Oddělení různých projektů

Možná chce autor psát odborné články, ale zároveň má rozjetý temný hororový román. Nebo vede vážně míněný podcast a zároveň skládá veselé online fanfikce, které by raději neměly opustit digitální prostor. Pseudonymy jsou dobrým nástrojem, jak mít pro každý typ tvorby jinou "tvář". Pomáhá to čtenářům i autorům samotným – publikum si spojí konkrétní jméno s daným dílem. A přitom nemají nejmenší tušení, že za dvěma a více díly může stát jeden člověk. Jen pod jiným jménem.

5. Psychologický štít

Pseudonym dává autorům a tvůrcům pocit jistoty. Začátky jsou těžké, přicházejí s nimi nástrahy, na které se nedá nikde pořádně připravit: strach z negativních reakcí nebo pocit nepřipravenosti z vystupování "pod jménem". Na míru ušitý autorský kabát je tu od toho, aby dodal odvahu začít, pokračovat a dotáhnout vše do zdárného konce. Kritika totiž bolí míň, když nezasahuje rodné já. A úspěch? Ten si pod jakýmkoliv jménem lze užít do sytosti. Nakonec totiž nezáleží tolik na jméně, ale na tom, že výsledek vychází z nás. I kdybychom si dali bambilion jmen.

A co nevýhody?

Samozřejmě, psaní pod pseudonymem má i své stinné stránky – komplikace s autorskými právy, horší dohledatelnost či otázku, kdy (a jestli vůbec) "vyjít s pravdou ven". Tedy pokud ještě není jméno spjaté s tváří. Ano, některé nevýhody mohou být vážnější a přinést s sebou nepokoje. Ale pokud záleží opravdu jen na vyjádření a člověk pod svým pseudonymem píše od srdce, pak může překonat i tu nejtěžší překážku spjatou s novým jménem.