Není punk jako punk

 1. Steampunk

Začněme tím nejznámějším – steampunkem. Když se řekne literární punk, většina lidí si vybaví právě tenhle. Nejvíc jej proslavil s největší pravděpodobností Jules Verne ve svých knihách, kde se prvky steampunku často objevují. A jak název napovídá, hlavním detailem steampunku je pára.

Objevují se tu často stroje poháněné parní energií a vše se nese v duchu viktoriánské éry a průmyslové revoluce. V krajině se objevují doly, velkým městům korunují vysoké tovární komíny, ve vzduchu se vznáší zeppelíny se vzducholoděmi, krajinu brázdí parní lokomotivy. Mořím vládnou plavoucí ocelové pevnosti, které ze svých mohutných komínů chrlí černé mraky uhelného dýmu. Lidé chodí oblečení jako londýnská smetánka a hrdinové jsou mnohdy dělníci a továrníci, kteří pracují v továrnách. Není také nic neobvyklého narazit na nějakého gangstera, vynálezce, piráta či námořníka.

A vše se to halí do odstínů bronzové barvy.

 2. Clockpunk

Jestli by byl steampunk dospělý člověk, pak clockpunk by byl dědečkem. Clockpunk většinou předchází steampunku, a to tím, že než nastoupí pára, ovládají svět ozubená kolečka a složité mechanismy, podobné těm v natahovacích hodinkách. Něco takového se objevuje například v seriálu Arcane nebo třetím díle série Bioshock s podtitulem Infinite.

To bychom vlastně měli shrnuto, co pohání clockpunkový svět – ozubená kolečka. I dobou se tento punk vrací o něco dál do historie. Tady se nesetkáme s vytříbeností viktoriánské éry, ale spíše s něčím, co připomíná hodně retrofuturistickou renesanci. Nějaké vzducholodě se tu mohou objevit, ale místo páry a plynů je ovládají obří vrtule, posádku pak tvoří například garda francouzských mušketýrů. Smetánka je tady spíše načančaná jako primadona, která ukrývá plešatou hlavu pod napudrovanou parukou. A pokud se objeví nějaký vynálezce, bude nejspíš připomínat Da Vinciho nebo nějakého kněze. Ale to samozřejmě s nádechem nějakého toho zdobeného udělátka s kolečky nebo brýlemi, které se dají přibližovat či oddalovat.

Barveně by se hodilo k clockpunku buď zlato, nebo alespoň mosaz.

 3. Teslapunk

Přesuňme se teď na divočejšího bratříčka steampunku – teslapunk. Jestli vám je to jméno povědomé a vybavíte si při jeho vyslovení známého srbského vynálezce, máte v podstatě vyhráno. Protože od něj je právě název odvozen. Či spíše od cívek, které vynalezl.

Hnací energií teslapunku je elektřina. A vlastně se ničím dalším od steampunku neliší. Jedinou výjimkou jsou právě ty cívky, které se nad městy tyčí společně s komíny. A možná nějaké stroje a udělátka poháněná elektřinou.

 4. Dieselpunk

Tady si přijdou na své příznivci těžké techniky. Pod dieselpunk by se daly zařadit filmy jako Kapitán Amerika: První Avenger, série Wolfenstein či mnoho obrazů polského malíře Jakuba Różalskiho. Energie k pohonu v dieselpunku vychází z benzínu či dieselu. Motory často pohánějí mohutné létající lodě či kráčející bojové roboty, kteří směřují do války se svými sousedy.

A ptáte se, proč jdou do války? To proto, že dieselpunk upouští od zlatých let průmyslové revoluce a estetiky viktoriánské éry a místo toho se soustředí na temné období počínající první světovou válkou a konče druhou světovou válkou. Zatímco steampunk si může dovolit romantičtější příběhy, dieselpunk naopak řeší politiku a válečnou tématiku s obavami z toho, co přinesou zítřky. Hrdiny mohou být vojáci nebo lidé z vesnice, kteří se snaží přežít ve světě, který navždy změnila válka, jež měla všechny války ukončit.

Osobně bych k dieselpunku přiřadil barvu naleštěného kovu. Nebo takového odstínu, jaký najdete na amerických bombardérech druhé světové války.

 5. Decopunk

V podstatě to samé jako dieselpunk. Jen uberte obří letadla a bojující roboty, okořeňte to vše trochou stylu Art Deco a přesuňte se do dvacátých let minulého století. A vyjde vám decopunk.

Ale nečekejte tu nějaké příběhy o smetánce, která si užívá života ve městech jako New York nebo tráví večery v kabaretech. Tento žánr si totiž doslova říká o využití v nějakém retrofuturistickém noir mafiánském příběhu.

A pokud by vás nějaký takový zajímal, podívejte se na město New Capenna z karetní hry Magic: The Gathering.

 6. Atompunk

Atompunk je na tom podobně vůči dieselpunku, jak má teslapunk vztah k steampunku. Když se řekne atompunk, většině lidem se vybaví Doctor Who nebo první bondovky či herní série Fallout.

Časově se atompunk posouvá z období válek do poválečné doby, kdy opět nastává mír a převládá do jisté míry optimismus. Všechny vynálezy jsou poháněny atomovou energií, vzducholodě nahrazují první stíhačky a objevuje se třeba i televize. Velkým tématem začíná být dobývání vesmíru. Esteticky můžeme hovořit o stylech neo a futurismu.

Tady je jasná barva – stříbrná promíšená se sklem. Možná to zní divně, ale je to tak.

 7. Cyberpunk

Druhý žánr, který je fanouškům literárních punků nejznámější. Tentokrát skočíme z 20. století do budoucnosti. Mám na mysli budoucnost, jaká se objevuje třeba ve hře Cyberpunk 2077 či ve filmech Blade Runner, inspirovaných románem Sní androidi o elektrických ovečkách?

Jelikož je cyberpunk v budoucnosti, můžeme považovat za zdroj energie cokoliv – elektřinu, spalovací paliva i úplně neznámé látky. Setkáváme se tu už s létajícími auty, velmi pokročilou AI, kyborgy i osídlenými planetami napříč vesmírem. Esteticky jsou města velmi moderní, nad obytné komplexy střední vrstvy se tyčí mrakodrapy megakorporací a pod tím vším žije spodina v jakémsi futuristickém podzemí. Lidé se oblékají výstředně a moderně, národy jsou promíšené natolik, že téměř nejde hovořit o nějakém etniku. A vůbec není zvláštní, pokud většina obyvatel nemá nějaké to cybervylepšení.

Hrdinové cyberpunku jsou většinou gangsteři nebo modré límečky, kteří touží postoupit na společenské pyramidě o něco výš. Nebo třeba mafiáni z řad korporátních pracovníků. Hlavní je, že příběhy těchto hrdinů jsou vždy o tom, jak se ve futuristickém dystopickém světě snaží přežít.

A i zde dominuje několik barev – tentokrát neon. Odstín si už vyberte podle sebe, jaký by se vám líbil.

 8. Aetherpunk

Magic: The Gathering jsem tu již zmínil dříve. A využiju jej i u aetherpunku. Tento žánr krásně sedí na pláň jménem Kaladesh. Ale není to jediné místo, které o tomto punku něco vypovídá. Protože sem spadá například i Asgard z franšízy Marvel. Zatímco výrazná část punků je víceméně distopická, u aetherpunku je to naopak. Je z nich totiž nejvíc utopický. Vynálezy pohání magické energie či aether, který může připomínat někdy namodralý plyn, jindy zvláštní kapalinu. Záleží, jak si ho autor představí. A přestože jde u aetherpunku o utopické světy, není nikde psáno, že tento žánr nemůže narážet také na dystopická témata a příběhy.

Esteticky je těžké vybrat jeden styl. Zatímco Kaladesh připomíná Indii, Asgard naopak severskou fantasy. Takže pokud chcete pochopit tuto odnož punků, vezměte si nějaké středověké fantasy, našroubujte na něj moderní prvky jako létající stroje či jakési magické počítače a máte aetherpunk hotový.

A barvy? Tady opravdu záleží, co se vám líbí. Třeba zrovna Kaladesh převládá zlatá a modrá, zatímco Asgard čistě zlatou barvou.

 9. Biopunk

A zde se podíváme na pravý opak předešlého punku. Biopunk se většinou odehrává v blízké budoucnosti, kde lidé čelí následkům biotechnologické revoluce. Počítače tu nepohání elektřina a dráty, ale geneticky upravené cosi – možná dokonce umělý mozek. Lidé se geneticky upravují a nevyužívají k tomu technologii. Vlády v biopunkových světech jsou často totalitní, snažící se kontrolovat obyvatelstvo… pokud rovnou obyvatelstvo nepřetvoří v roj, který by pak ovládalo nějaké nadvědomí.

Z autorů biopunku bych nejvíce vyzdvihl H. G. Wellse a jeho Ostrov doktora Moraua. Kdo tuto knihu četl, jistě pochopí, o co jde v biopunkových příbězích a jací jsou jeho hrdinové.

U biopunku snad ani nebudu zmiňovat konkrétní barvu – vezměte si jakoukoliv barvu rozkladu, hnisu či masa a máte dokonalou konturu tohoto punku.